Časem jsme dospěli k faktu, že pro zajištění dalšího provozu Anduly musíme získat co nejlevněji dostatečnou zásobu náhradních dílů.

V Mostě jsme se byli podívat na Supra z r. 63 s papírama. Podle inzerátu to původně měl být r.60, takže by šlo papíry použít a s autem trochu zakouzlit. Ale tím, že to byl rok 63 byly papíry pasé a auto jinak nestálo za nic - žádné lišty, urvané blinkry, pokročilá koroze, proleželé gumy. Potom jsme se spojili s inzerentem, který nabízel Octavii r.v.60, bez papírů na díly. I z ní se vyklubal r.v.63. Je to sice až v Kardašově Řečici, ale ta cena 500,- Kč přímo vyzývá. Údajně se s ní přestalo jezdit v r.1991, kdy byla připravená na technickou. Od té doby stojí pod střechou, ale je od povrchu rezatá a zašlá. Loni s ní tak nějak popojeli, prý všelijak bafala, ale brzdí, interiér by mohl být zachovalý. Uděláme si tam výlet hnedle, jak se potkáme po dovolených. Asi v druhé polovině července.

25.7.00 jsme se vyrazili podívat do Kardašovy Řečice na tu již zmiňovanou oktávku. Na místě jsme byli velmi překvapeni. Auto vypadalo dosti zachovale, lak byl vcelku dobrý, interiér jako z továrny. Přední blatníky a podběhy po výměně. Výfuk na nic. Okna jako nová.

Podvozek chycený, ale neprorezlý. Podlahami se už někdo zabýval, ne asi moc úspěšně. Chromy ozrzlé. Vše prý funkční. Do kompletnosti chybí jen lišty na prazích a nahoře na předních blatnících. Tak teď přemýšlíme, co s tím uděláme. Doprava do Prahy je víceméně zajištěna, zálohu jsme složili. Babo raď. Rozebrat, co lze použít si nechat, co nelze použít, rozprodat ? Vyměnit lepší části za části horší z Anduly a prodat jako celek ? Postavit to na čísla ?

Auto jsme pojmenovali Bedřich.

Takhle stojí na Spořilově před garáží                         Bedřichovo srdce

3.8.00 - jedeme z kopce - Bedřich stojí na Spořilově na zahradě. Převozní tým byl o polovinu oslaben (Petr Ž. byl je na dovolené s rodinou ), ale i tak to klaplo dobře. Odjezd z práce 17.00, příjezd Kardašova Řečice 19.30. Do auta jsem zamontoval baterii z mého Fiata a nechal jsem prodávajícího, ať si to naposledy nakopne. Nepovedlo se mu to, tak jsem to natočil já na první pokus a bez sytiče. Procouval jsem mezi stromy a krámy na zahradě, na přepravník najel řidič. Světla svítí všechna, výfuk dělá pěkný kravál. Motor sám běží pravidelně a klidně. Výfuk čadí tmavším kouřem - snad se pálí letité usazeniny. Vůz je vybaven dvěma vypínači proudu. Brzdy moc nebrzdí, uvidíme, co jim chybí. Letmá kontrola na přepravníku - trubky výfuku už jsou vařené a na několika místech se rozpadají. Tlumič asi drží.

Příjezd do Prahy krátce po 22.00. Tma, prší. Startuji opět na první otočení, řadím zpětný chod a s obavami sjíždím s málo brzdícími brzdami z přepravníku. Dodávka s přepravníkem odjíždí. Rozsvěcím světla. Svítí. Pouštím stěrače - nestírají. Rozjezd na jedničku - dlouho se nic neděje, spojka zabírá dost vysoka, rozjezd s přískoky. Po chvíli chci řadit na dvě, ale než jsem našel, kde je, skoro stojím a proto vracím jedničku. Jízda jak s traktorem. Obávám se, že můj děravý výfuk poněkud ruší noční klid. Taky čekám, kdy už dojde benzín, nádrž je prakticky prázdná. Jedu popaměti. Jednak nic nevidím dopředu přes mokré okno, a odstup po stranách od plotů taky nemůžu dost dobře zkontrolovat. Na budíkách skoro nic nevidím, reostat osvětlení má pouze dvě polohy - úplná tma a skorotma.

Vypínám motor před zahradou, otvírám vrata, další start, a na podruhé jsem v zahradě. Kolena mám omačkaná o přístrojovou desku, loket otlučený o dveře a hlavou jsem se taky stačil o něco praštit - inu řízení Octávie není sranda.

Ještě jednou kontrola spotřebičů - svítí všechny žárovky ( akorát jsem nezkontroloval osvětlení SPZ ) vč. blinkrů a parkovaček ve sloupcích. Světlo v kabině docela šajní. Nefungují stěrače a nefouká ventilátor topení.

Vypínám zapalování, otvírám kapotu. Opatrně zabuchuji dveře, abych už nedělal kravál. Po jejich zavření si uvědomuji, že dveře spolujezdce musím zamknout zevnitř. Opět otevírám, zamykám, znovu zabuchuji. Uzamknout, vyndat baterii a hurá domů. Bedřich s Andulou stojí proti sobě čelem, mezi nimi jen vrata garáže.

4.8.00 Hned po ránu se ozval ze Šumavy Petr Ž. ( poslal jsem mu o úspěšné akci SMS ) a vypadalo to, že mu je líto, že taky neřídil. Ale on si to určitě brzy vynahradí.

A ještě důležité Bedřichovy nacionálie :

Vyrobena 15.2.1963, obsah válců 1089 cm3 , výkon 42 koní při 4500 ot/min. Číslo podvozku a motoru je 1-626 130, původní SPZ JH-24-35. Auto mělo dva majitele, je odhlášeno, mám velký techničák. Má najeto 95 tis. km - za prvního majitele v l. 1963 - 1973 64180 km, 1973 - 1982 23000 km, 1982 - 1986 6000 km, 1986 - 1990 2000 km, 1991 - 2000 0 km.

Ostatní nacionálie jsou jako u Anduly - ještě snad s výjimkou obutí. Andula 5,50 x 15, Bedřich 5,90 x 15.

Tohle auto patří oproti Andule spíše ke konci výroby a patří do 17. výrobní série.

Jezdilo pořád po Kardašově Řečici - podle náběhu km se nikam dál asi moc nepodívalo. Spolehlivě sloužilo, dostalo nové přední blatníky a podběhy, asi taky obroučky na světla. Majitel ho různě vyspravovával, lepil výfuk, dveře po bouračce. Auto procházelo technickými, až těsně před tou v r.1991 majitel zemřel. Auto už bylo připraveno a tak jak bylo, prostálo zbytek tisíciletí a snad se počítalo, že nejmladší z rodu si ho dá dohromady a bude používat, jenže on nebyl, velmi mírně řečeno, sběhlý v údržbě automobilů. Naštěstí jim tam bylo líto auto jen tak vystrčit do šrotu.

4.9.00 jsme se zase sešli a uspořádali bojovou poradu. Garáž na Bedřicha bude nutná. Další kroky jsme zvažovali v návaznosti na možnost získat papíry na r.v.63 včetně nepojízdného auta v Českých Budějovicích. Vymýšleli jsme všechny možné divoké kombinace přesunů a uložení nepojízdných aut , součástek a agregátů. Vybrali jsme možnost vyndat z Bedřicha motor (tak jako tak to je třeba, když nechce běhat ), přesun Bedřicha do pronajaté garáže, přesun nově získaného stroje na zahradu na Spořilov a převoz jeho agregátu a výrobního štítku k Bedřichovi.

11.9.00 - vypadá to, že ve středu pojedeme pro Cyrila. Snad se nikde nic nevyhroutí. S majitelem je to domluveno, auto stojí normálně na kolech, je kompletní, jenom už dva roky stojí. Starý olej až tak nevadí, voda tam být nemusí, kola jsou, takže hlavně vzít sebou kliku a baterku a mohlo by to jít natočit. Hlavně si proboha musíme zkontrolovat vzduchový filtr, aby se nám nestalo to, co s Bedřichem.

13.9.00 - přivezli jsme Cyrila. Papíry má sice z r.63, ale samo auto je divný parchant - r.v. asi 60, dodělaná křidýlka, předělaná nádrž. Motor v techničáku je jiný, podvozek je v TP vyměněný za Spartakovský. Auto samo je jedna nůše - totální koroze a rozpad. Motor neběhá - chybí palivová pumpa, kus karburátoru. Tak jsme to nacpali na plaťák, kterému se navíc zadřelo ložisko jednoho kola. Shodili jsme tedy jedno kolo z plaťáku a jeli po třech. Maximálně 60 z Českých Budějovic do Prahy, bylo to moc príma. Ten mládenec, co se toho zbavil, měl na zahradě docela rozsáhlou sbírku všeho možného, ale sám to sotva zvládne dát někdy dohromady. Namátkou : Ford Consul, Moskvič 402, Wartburg 1000, Renault 4 CV, Vespa, Puch - tříkolka, předválečný Ford, Felicie, VW Jetta, VW Karmann variant, Brouk, předválečný Opel Adam, Spartak a spousta různých motorek.

Takhle vypadal Cyril u původního majitele

Na Spořilově jsme to zatáhli Felicií do uličky a dotlačili do zahrady. To auto se nám vůbec nelíbí a půjde na díly.

14.9.00 Petr sjednal povinné ručení na Octávku a pošle velký techničák původnímu majiteli na přepsání. Zdá se, že chvíle první legální vyjížďky se blíží.

Odnesl jsem si taky výrobní štítky, takže o fyzické schránce Cyrila jsou následující údaje ( zase až se dostanu k techničáku, budou i ty dokladové údaje ) :

Vyrobeno v r.1960, č. podvozku a motoru je 469469, číslo karoserie 163022, motor i karoserie jsou původní. Obsah motoru 1089 cm2, užitečné zatížení 350 kg, váha vozidla 890 kg, výkon motoru 40 k při 4200 ot./min. ( o dva koně méně než Bedřich, o pět koní méně než Andula - je to naše nejslabší auto ).

A když se stalo zvykem zmiňovat se o sérii - jde o 8. výrobní sérii. V originálním provedení se od Anduly lišil minimálně.

Cyrilova SPZ - budoucí Bedřichova je CB - 64 -33.

A nová Bedřichova identita ?

Vyroben 9.12.1963 v rámci 20. výrobní série. Číslo motoru a rámu původně 1 - 668879, rám později vyměněn za č.333 113 ( ten by měl být mimochodem ze Spartaka ). Ostatní údaje jsou shodné s Bedřichem. Papírově před námi dva majitelé, změna barvy v r. 1986 na hráškově zelenou. Barvu asi necháme, rám taky a motor necháme zapsat Bedřichův. Současně půjdou značky do depozitu. STK a emise propadly 26.6.1999, nové uděláme na jaře, než vyzvedneme značky z depozitu. 

I Bedřicha jsme si nafotili 23.1.2001

 

 

 

Zpět na hlavní stránku